2. kapitola - Hope

25. května 2013 v 17:40 | Shanie |  Come What May
Název povídky: Come What May
Autor: Shanie
Beta-reader: Utsukushii Akumu
Fandom: Glee
Pairing: Kurt/Blaine
Pokračování: ? kapitol
Varování: SLASH, 12+ pro pozdější kapitoly


***

Probudil jsem se, unaveně zamrčel a promnul si oči. Pohlédl jsem na prázdné místo vedle sebe. Bože, jak ještě dlouho?

Může to znít divně, ale i přes můj věk spím stále s plyšákem. Nebylo by tomu tak, kdyby nebyl od Kurta. Věnoval mi plyšovou kachničku, se kterou se krásně usínalo. Byla hebká a úžasně hřála. Ovšem ne tak úžasně, jako to umí on.

Pousmál jsem se a pohladil ji. Byla teď moje nová Kurtka. (pozn. autora: Taky vám to zní tak moc vtipně?)

,,Blaine, vstávej!" přikradla se do pokoje mamka a uspěchaně ze mě strhla peřinu.

,,Mami, co kdybych byl nahý? Tohle nemůžeš dělat jen tak," zakroutil jsem nad tím hlavou a rychle zas peřinu přes sebe natáhl.

,,Vždyť jsi můj syn, co bych tam tak asi viděla?" zasmála se a hodila po mně mé oblečení.

,,Někam spěcháš?" střelil jsem po ní zvědavým pohledem.

,,Spěcháme," opravila mě a dál mi uklízela pokoj. Nebo spíš ten binec, co jsem tady včera večer nechal.

,,Spěcháme? My?" ujišťoval jsem se, jestli jsem dobře rozumněl.

,,Ano, jinými slovy ty a já," konstatovala, přičemž začala utírat prach.

,,Mami, já si tady dokážu uklidit i sám," snažil jsem se ji zkrotit, ale byla k nezastavení.

,,Znáš mě," nakousla. ,,A honem, oblíkej se," stále mě popoháněla a já se pořád nedozvěděl proč.

,,Ale kam jedeme?!" zeptal jsem se o trošku víc důrazně.

,,Na výlet," zasekla svůj pohled přímo na mě.

,,Na výlet? Na jaký výlet?" byl jsem neodbytný, tuhle válku neprohraju.

,,Je to složité, vysvětlím ti to po cestě," začala mi balit tašku.

,,Mami? Mami?!" přešel jsem k ní a poklepal jí na rameno.

,,No tak, Blaine, nezdržuj, taxi už čeká," pokynula mi, abych si tašku dochystal a abych byl do 20 minut před domem. Co to má jako bejt?!

►►►

,,Kam to jedeme?" nahlídl jsem na přední sedadlo, abych jí viděl alespoň trochu do tváře.

,,Dostala jsem skvělou nabídku práce, tak to jedu omrknout," řekla s naprostým klidem v hlase.

,,Cože? A kam jako? A co moje studium? Co sbor? Musím chodit do školy," začal jsem možná až moc přehnaně vyšilovat.

,,Zlato, volala jsem do školy, všechno je vyřízené, neměj obavy," otočila se ke mně a pohladila mě na ruce.

,,A řekneš mi tedy kde to je a na jak dlouho jedeme?" pokusil jsem se o psí oči, které mi podle Kurta vždycky šly.

,,Do Oregonu, nejmíň na pár týdnů," opět mi klidně odpověděla.

,,Cože? Pár týdnů? Oregon?! Zbláznila ses?!" vyštěkl jsem po ní s naprosto divným pocitem v břiše.

,,Blaine, nekřič, ztrapňuješ mě," pokárala mě.

,,Já tebe? Proč jsi mi to neřekla dřív? Budou mi chybět kamarádi," hlesl jsem a ucítil jsem, jak se mi do očí derou horké slzy.

,,Mělo to být překvapení, vypadnout někdy z L.A. nikomu nikdy neuškodilo," odporovala a stála si za svým.

,,Přišel jsem o Kurta a teď i o kamarády a Glee club, moc díky," naštvaně jsem složil ruce a díval se z okna na ubíhající silnici.

***

,,No tak, zlato, promiň," zamrkala na mě, když jsme zrovna vzlétali.

,,Raději si zapni pás, než to uvidí letuška," poradil jsem jí, ona si bezmocně povzdechla a poté už jsem nic nevnímal. Díky bohu za sluchátka a R.E.M.

***

Doletěli jsme do již zmíněného Oregonu a já se začínal cítit divněji a divněji. Proč jsem s tím vůbec souhlasil? Mohl jsem se přeci schovat pod peřinu a protestovat do té doby, než by se taxikář naštval a odjel. A kdyby si objednala taxíka dalšího, opakoval bych tento postup. Klidně až do večera, hlavně, že bych s tím nemusel souhlasit.

Nasedli jsme do dalšího taxíku (začínám je nenávidět) a já se oknem rozhlížel okolo. Přiznávám, že jsem nikdy v Oregonu nebyl. Vytáhl jsem ze svého batohu mapu a zjistil něco DOKONALÉHO. Jsem o dost blíž Kurtovi, než když jsem byl v Los Angeles. Letadlem to trvá o hodně kratší dobu. Pousmál jsem se a snažil se pro představu zjistit, kolik je to kilometrů. Krása. Toho se musí využít.

Dojeli jsme k nějakému menšímu bungalovu.

,,Děkujeme," poděkovala mamka panu řidiči a já na něj jen děkovně pokýval hlavou.

,,Tak tady budeme bydlet?" zkřivil jsem ret a prohlédl si zvenku dům.

,,Jo, není krásný?" zazubila se, vytáhla své nové klíče a vešli jsme dovnitř.

Všude bylo vymalováno v útulných, tmavších barvách, všechno nově zařízené. Nábytek v obýváku byl sice o něco starší, ale působilo to nostalgickým a uměleckým dojmem. Nejvíc jsem ocenil hebký, očividně starý koberec.

,,Líbí se ti tady?" položila své těžké tašky a obejmula mě.

,,Není to nejhorší... Hele, mami, chci se ti omluvit," zahleděl jsem se jí omluvně do očí. ,,Mělas pravdu, možná to takhle bude lepší. Navíc jsem zjistil, že jsem teď blíž ke Kurtovi," oči se mi jistě rozzářily jako supernova.

,,Vážně? Vidíš, to je skvělý! Určitě se ti tady bude líbit, jsem si téměř jistá," znovu se na mě maminkovsky pousmála a ukázala na tašky.

Pomohl jsem jí s nimi do její ložnice, přičemž jsem rovnou vzal i ty své. Budeme mít pokoje hned vedle sebe. Asi mi bude chybět výhled na L.A. z prvního patra, ale tohle má své kouzlo. Navíc jsme dostali skvělou zahradu s bazénem. Netuším, kde na to mamka vzala, ale určitě má nějaké své kontakty. Celý měsíc strávit tady... Nedovedu si to zatím představit, ale doufám, že to bude stát za to.

Vešel jsem do svého nového pokoje. Zdi byly vymalované tmavě zelenou, mojí nejoblíbenější barvou. Postel byla zřejmě manželská, nebo pro dva lidi. Paráda, budu se moct rozvalovat, jak budu chtít. Podíval jsem se vedle sebe a spatřil obrovskou televizi. Taky se tady bude určitě dobře usínat u filmů. Jediné, co mi tady chybí, jsou fotky mě a Kurta, které jsem si, já blbec, zapomněl sbalit s sebou. Alespoň jsem měl jeho obrázky v mobilu, to jediné mě uklidňovalo. Další, čeho jsem si všiml, byl roh mého pokoje. V tom rohu stálo mini nahrávací studio. Mikrofon, zesilovače, prostě všechno, co zpěvák amatér potřebuje. Mamka si určitě dala s výběrem domu na čas. Pochybuju, že je to náhoda.

,,Tak co?" objevila se v pokoji a já znovu pohlédl na její, teď už milou tvář.

,,Super, díky," pochválil jsem ji a ona s nadšeným výrazem odešla do kuchyně. Nejspíš šla předběžně vařit něco k večeři.

►►►

Usedl jsem za svůj nový starý stůl a vytáhl si z tašky notebook. Musím oznámit svému příteli, že jsme od sebe 'kousek'. Zapnul jsem ho a ihned se přihlásil na skype. K mému štěstí tam byl. Vytočil jsem jeho číslo, ale on to nezvednul, jen mi napsal na chat.

Kurt: Promiň, lásko, nemůžu teď mluvit. :(

Blaine: Proč? Co se děje? Musím ti říct něco důležitýho...

Kurt: A co? Nemám moc času, musím na zkoušku, když nepřijdu, vyhodí mě. :/

Blaine: Ah jo, dobře, jak chceš. Tak si popovídáme třeba večer, kolem desáté. :*

Kurt: No, víš, to tady taky nebudu, máme dnes studentskou párty. :D

Blaine: Párty? Aha... Tak... Tak si to tam užij. ;*

Kurt: Díky, užiju :) Dám ti potom vědět a zítra si můžeme volat :) Ale vlastně budeš ve škole, takže asi ne. :(

Blaine: Ne, jsme s mámou v Oregonu, dostala tady nabídku práce, tak přijela na zkoušku. ;)

Kurt: Cože? Jsi v Oregonu a ani mi o tom neřekneš?!

Blaine: Snažil jsem se o to celou dobu, nějak si mě nechtěl nechat domluvit, víš. ;)

Kurt: Aha? Takže je to moje vina? No, nemám už čas, musím jít, tak předem dobrou. ;*

Blaine: Dobrou a moc se neopij.

Se zklamaným výrazem ve tváři jsem noťas zaklapl. Co se mu, do háje, stalo?! Proč se chová tak, jak se chová? Našel si někoho, už mě nemiluje? Nebo prostě na mě jen nemá čas? Okay, chápu to, je na výšce, ale jak to může snášet? Možná náš vztah nebyl tak úžasný, jak jsem si myslel...

Vtom jsem si vzpomněl na to, co mi říkal Sam. Za dva týdny se bude pořádat jarní letošní školní ples a já tam nebudu. Ale nevadí mi to, protože bych tam neměl s kým být. I když přemýšlím, že bych přijel alespoň na pár dní, napsat si pár testů a plesu se nakonec zúčastnit. Musím zavolat Samovi. A to jsem také udělal. Dozvěděl jsem se, že ples se opravdu uskuteční za pár dní ve školské hale. Lidi z Glee budou zpívat a pozvány jsou stovky lidí. Začal jsem si říkat, že tam přece nemůžu chybět. Je mi jedno, že nebudu mít s kým tančit, alespoň si zazpívám s lidmi, které miluju. Koneckonců, Kurt by za mnou kvůli tomu zcela jistě nepřijel. Je to blbost.

***

Na druhý den jsem se probudil něco kolem desáté. Nemusel jsem do školy, což pro mě bylo naprosto super. Alespoň si můžu dopřát pár chvil jen pro sebe a mámu.

,,Blaine, co máš s očima?" zeptala se starostlivě mamka, přičemž přede mě položila talíř s krásně vypadajícími tousty.

,,Nic, jen se mi špatně spalo," přiznal jsem. Je fakt, že jsem nemohl spát, pořád jsem si dělal starosti o Kurta. Přece jen je to ještě pořád dítě. Ne věkově, ale povahově ano. Věřte mi, já ho znám nejlíp. Když se opije, je schopen prakticky všeho, což mi nahánělo největší hrůzu.

,,Aha, to mě mrzí... No, najez se, já musím do té práce," přinesla mi ještě sklenici džusu.

,,Děkuju. Dobře, kdy dorazíš?" zakousl jsem se do opečeného toastu a do pusy mi vytekla obrovská spousta kečupu.

,,Bohužel až večer, pokud se uchytím, bude to tak pořád. Ta práce je hodně náročná," zakroutila hlavou.

,,A co vlastně budeš dělat?" došlo mi, že vůbec nevím, co má v plánu.

,,Korektorku. Budu opravovat výtisky před tím, než se prodají. Knížky, časopisy, noviny a tak různě," zamrkala na mě a já jen přesvědčeně zamručel. ,,Tak se měj, kdybys cokoliv potřeboval, zavolej mi, nechám si kvůli tobě zaplé zvonění," políbila mě rodičovsky na tvář a potom odjela.

,,Tak, Blaine, máš celý dům jen sám pro sebe. Co teď?" řekl jsem tiše, ale nevěděl jsem, co si vůbec odpovědět.

Možná bych mohl někam vyrazit a seznámit se s novými lidmi. Nebo bych mohl jít mezitím, co mamka bude pracovat, na nějaký sraz třeba.

***

Vyšel jsem ven z domu a rozhlížel se po všech sloupech a nástěnkách, jestli nezahlédnu něco zajímavého. A opravdu - něco jsem objevil.

~ Pěvecké sbory / dua / sólisti; konkurz 22.5. 2013 v 15:00 v clubu Rose's ~

***
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Utsukushii Akumu Utsukushii Akumu | Web | 22. května 2013 v 18:55 | Reagovat

no toto mi udělat mamka, tak ji zabiju :D prý překvapení! :D chudák Blaine... a ten Kurt mě už taky štve, co furt nacvičuje?! -.- piš honem další :P :*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama