Misfortunes

21. května 2013 v 23:53 | Shanie |  Jednorázové povídky - slash (Super Junior)
Název povídky: Misfortunes
Autor: Shanie
Beta-reader: Utsukushii Akumu
Fandom: Super Junior
Pairing: Siwon/Yesung
Pokračování: Ne
Varování: SLASH, 15+


***

,,Sakra, jak se to připíná?" Vztekal jsem se při připínání krabičky od mikroportu ke kalhotám. Vždycky jsem to měl hned, ale dneska se mi nic nedařilo.

Všichni už byli nachystaní na zkoušku a já se tam jako jediný zabýval takovou blbostí, jako by mi nemohl někdo pomoct.

Zklamaně jsem se posadil v šatně na lavičku a rozzuřeně kopl do svého batohu.

Uslyšel jsem otevření dveří - byl to Yesung.

,,Ahoj, co ty tady? Už na tebe čekáme nejmíň 5 minut." Přisedl si vedle mě a zadíval se mi tázavě do očí.

,,Ale, dělá mi problém mikroport, nejde mi připnout na rifle." Postěžoval jsem si a cítil se trapně, kvůli takové blbosti.

,,Aha, tak ukaž, pomůžu ti." Kamarádsky se na mě pousmál a to už jsem měl tu zákeřnou věc u zadní kapsy.

,,Díky, dnes mi nic nejde." Ujistil jsem ho, že nejsem takové pako, jen mám prostě špatný den.

,,To je dobrý, prosím tě, už pojď, ať není Leeteuk naštvaný." Přikázal mi a společně jsme se rozešli do zkušebny.

,,Kde jste takovou dobu?" Teukie se na nás vyjeveně podíval.

,,Shiwonnie měl jen malý technický problém, hlavně, že už tady jsme, ne?" Opáčil Yesung a já jen souhlasně přikývl.

,,Vy jste byli jako spolu?" Propaloval mě pohledem Ryeowook a já myslel, že snad závistí pukne. Moc dobře jsem věděl, že se mu Yesung líbí a to už dost dlouho. Já měl naopak jiné ideály... Zrovna třeba Sungie, Heechul nebo Hyukkie jsou můj typ.

***
Na zkoušce

,,Co děláš? Moje noha!" Vykřikl Wookie, když jsem mu vážně nechtěně stoupl na prsty.

,,Promiň, nechtěl jsem." Podíval jsem se na něj jak nejsmutněji jsem uměl, ale on to nevzal.

,,Jo jasně, vykládej někomu jinému." Odsekl mi a dál se věnoval zkoušení.

,,Tak mi můžeš víš co." Svraštil jsem obočí a rozhodl se ho ignorovat, ale to, co jsem řekl právě před pár sekundami, ho očividně dost vytočilo.

,,Cos to řekl?!" Vykřikl a doslova mi skočil po krku. Blbec!

Já mu ale neodpověděl a on mi dál bouchal jeho malýma pěstičkama do hrudi.

,,Hele, kluci, nechte toho!" Vložil se do toho náš leader a já jeho rozkaz uposlechl a pustil Wooka ze svého pevného sevření, když jsem se zrovna bránil.

,,Co se děje? Jaký máte problém?!" Vyslýchal nás, ale já nevěděl, jak odpovědět. Z mé strany jsem žádný problém neviděl.

,,Ale nic, moje chyba." Šeptl vystrašeně Wookie a ten den už se mnou nepromluvil, mrzelo mě to, ale co jsem mohl dělat, vím, že je žárlivý.

Bylo po zkoušce a já se vracel zpátky do šatny, v patách s Yesungem.

,,Hele, Sungie, co je mezi tebou a Ryeowookem? Proč je na mě takový?" Snažil jsem se z něj dostat aspoň něco.

,,Právěže nic, to jen on pořád všechno řeší. Několikrát jsem mu řekl, že nic mezi náma není a ani nikdy nebude, asi to nepochopil." Podíval se zklamaně do své skříňky a pak jeho pohled spočinul opět na mně.

,,Aha, to mě mrzí..." Neměl jsem tušení, co mu na tohle říct.

,,To nic, pojď, jdeme." Dodal ještě, hodil na sebe své oblečení - stejně jako já, a společně jsme vyšli domů, kde se naše cesty opět rozešly.

***

Došel jsem do svého bytu a znaveně hodil černou tašku k posteli. Z dneška jsem měl smíšené pocity a vážně jsem nevěděl, co si o situaci ''Yesung & Ryeowook'' myslet. Začínal jsem však pociťovat, že se mi Wookieho chování nelíbí a že Sungieho nikdy nedostane - dokud tady budu já.

Nepřišlo mi jako nejlepší nápad, aby byli ti dva spolu. Byli až moc rozdílní a prostě se k sobě nehodili. S hlavou plnou těchto otázek jsem se šel pomalu osprchovat.

Užíval jsem si teplé kapky dopadající na mé tělo a přivřel oči. Když najednou jsem uslyšel zvonek. Vypnul jsem proud tekoucí vody a omotal si kolem pasu bílou hebkou osušku. Ten, kdo zvonil, asi pospíchal, takže jsem neměl nějak čas se oblíct.

Stydlivě jsem přešel ke dveřím a bez nahlédnutí do kukátka otevřel. Byl to Yesung. Co tu do háje v tolik hodin dělá?!

,,Ahoj, Shiwonnie, promiň, že ruším takhle pozdě, ale něco sis zapomněl." Usmál se a vytáhl z kapsy moji peněženku. Vytřeštil jsem oči, vůbec jsem totiž nevěděl, že jsem ji tam nechal.

Děkovně jsem na něj kývl a pozval ho dál, aby nemusel postávat mezi dveřmi. Vtom mi došlo, že tam stojím polonahý jen s ručníkem kolem pasu.

,,Půjdu se převléct, vydrž." Pronesl jsem a už se chystal do svého pokoje pro nějaké oblečení. Ale Yesung mi to kdo ví proč nechtěl dovolit.

,,To je dobrý, nemusíš, stejně tady nebudu dlouho." Řekl a přejel celé mé tělo, od hlavy až k patě, pohledem. Zadíval se na mé bříško a pousmál se. ,,Máš tak krásnou postavu, taky bych takovou chtěl." Zasmál se a já zcela zrudl. Jak milé, Sungie.

,,Vždyť ty máš krásné tělo, co děláš." Snažil jsem se ho dostat z jeho přesvědčení a posadil se tedy jen s ručníkem vedle něj.

,,Tak díky..." Pousmál se a zadíval se na mě. Jako by mi chtěl něco říct, ale nevěděl jak.

,,Děje se něco?" Mávl jsem mu rukou před obličejem, aby se trošku probral, ale on stále jen čučel, jako by byl myšlenkami úplně jinde, připadalo mi, že je naprosto mimo. ,,Sungie, jsi tam?" Poklepal jsem mu na rameno a usmál se, on ale pořád nereagoval, po chvíli však konečně promluvil.

,,Aah, ne, nic se neděje, jen jsem se zamyslel." Poškrábal se ve vlasech a vstal z pohovky. ,,Už bych měl jít, je dost pozdě." Pomalu přicházel ke dveřím a začal si obouvat jeho krásné nové tenisky.

,,Fajn, dobře, každopádně děkuju za peněženku a za návštěvu." Rozloučil jsem se s ním a zabouchl dveře. S úsměvem na rtech jsem se vracel do koupelny.

Ale byl jsem opět vyrušen, někdo znovu zaklepal.

,,Sakra, že bych zapomněl ještě něco?" Říkal jsem si sám pro sebe a ne zrovna nadšeně jsem přecházel ke dveřím. Vykulil jsem oči.

Co tu zase chce?

Stihl jsem jen zaregistrovat, že je to Yesung, nic víc. Po pár sekundách už byl totiž na mě namáčklý a naše rty si spolu vášnivě pohrávaly.

Vůbec jsem netušil, proč to udělal a proč mi předtím nic neřekl, každopádně mě to dost vzrušilo a cítil jsem v břiše motýlky.

,,Proč taková přepadovka?" Odtáhl jsem se od něj, ale nepřestával jsem ho stískat kolem pasu.

,,Viděl jsem to několikrát ve filmech a vždycky jsem to chtěl udělat." Zasmál se, ale stydlivě se začervenal.

,,Jsi roztomilý." Zaculil jsem se na něj a pohladil ho po tváři. ,,Pojď dovnitř." Vybídl jsem ho a ukázal jsem na gauč, na kterém seděl ještě před pár minutami. ,,Dáš si něco k pití?"

,,Jenom vodu, prosím, dík." Nechápavě jsem si ho prohlédl.

,,Nechceš třeba alespoň sklenku vína?" Prosebně jsem se na něj podíval a on tedy souhlasil - ovšem jen s jednou skleničkou, což jsem chápal, však já se taky nechci opít. ,,Tady to je." Položil jsem dvě sklenky průzračně bílého vína před nás na stůl a jednu ruku mu dal kolem pasu. Přivoněl jsem si k jeho rozcuchaným vláskům a spokojeně jsem oddechoval.

,,Shiwonnie?" Odtáhl se a chytil mě pevně za ruce.

,,Mwo?" Zamrkal jsem na něj a čekal, co z něj vypadne.

,,Já nevím, co mám dělat." Všiml jsem si, jak se mu oči zalily slzami.

,,S čím?" Neměl jsem páru, o čem to tady mluví, i když možná....

,,No, s Wookiem. Je do mě zamilovaný, ale já s ním nechci být, chci být s tebou." Podíval se do země a začal vzlykat. Přitáhl jsem si ho za týl a položil jeho hlavu na svou hruď. Snažil jsem se ho utěšit a hladil jsem ho ve vlasech.

,,To bude dobrý, Sungie, všechno se vyřeší, neboj." Vlepil jsem mu malou pusinku na čelo a nepřestával ho objímat.

,,Ale když on je kvůli tomu tak smutný, Shiwone." Utřel si slzy a smutně se mi podíval do očí. To už i mně začaly slzet a nevěděl jsem, jak mu na tohle odpovědět.

V jeho situaci bych byl taky na vážkách a neuměl si s tím poradit, to přiznávám.

,,Nemysli na to, je už moc pozdě, teď už stejně nic nevyřešíš. Jsem tady s tebou, ano?" Uklidňoval jsem ho a pevně ho stískal.

,,Děkuju." Šeptl a napil se vína.

,,Chutná?" Vzal jsem ho kolem ramen a zaculil se.

,,Je výborné." Položil skleničku zpátky na stůl a přitulil se ke mně. Cítil jsem se najednou tak šťastný, jako by se vyplnil můj sen, něco, na co jsem vždycky doopravdy čekal.

Na druhou stranu jsem tomu ale ani nemohl uvěřit. Prostě, práve teď tady sedím, v náruči se Sungiem, je to tak krásné, běželo mi hlavou.

,,Půjdeš domů, nebo přespíš u mě?" Tázavě jsem se na něj zadíval a doufal, že řekne, že bude spát tady. Vůbec jsem neměl chuť ho někam pouštět, navíc po tom, jak se rozplakal.

,,Můžu?" Odvrátil pohled od stolu.

,,Musíš." Zašeptal jsem a přiblížil se k němu. Bylo mi jasné, že na něj nemůžu spěchat, chápu totiž, jak se cítí a čím vším si už musel s Wookiem projít, nechal jsem proto vše na něm.

Yesung udělal přesně to, co jsem chtěl. Naše rty se opět setkaly v nádherném polibku a já zanedlouho ucítil jeho vlhký a chtivý jazyk.

Ucítil jsem, jak se mi na těle tvoří husí kůže. Přivřel jsem oči a dál ho s chtíčem líbal, byl tak dokonalý. Jeho rty chutnaly tak sladce a jeho polibky se zdály být naprosto neskutečné a něžné.

Opatrně jsem mu jednou rukou zajel pod tričko a zakroužil dlaní po jeho jemné hrudi. Druhá ruka putovala po jeho zádech a mířila níž a níž.

Pomalu jsem přejel k jeho levé bradavce a maličko ji stiskl. Sungie sykl a prohnul se. Při tom jsem ho ale nepřestával pusinkovat.

Mé rty se pomalu přesunovaly níž, až jsem ucítil jeho klíční kost. Přejel jsem mu jazykem po dokonalé šíji a jemně jsem se zakousl.

Yesung zavzdychal a přidržel si mou hlavu - to jsem bral jako signál, že nemám přestávat.

Dlouho jsem to ale nevydržel a dovolil svým pažím, aby sjely o něco níž. Nevěděl jsem, jestli to Sungiemu nebude vadit, ale stoprocentně jsem věděl, že já to chci.

Pomalu jsem mu začal rozepínat pásek a uslyšel řinčení kovové přezky. Rozepl jsem i zip a pravou rukou mu vjel do kalhot. Ucítil jsem nadutou bouli a pomalu po ní prsty přejel. Mírně jsem ji stiskl a Yesungie slastně povzdechl.

Neváhal jsem a stáhl mu rifle. Zadíval jsem se na jeho červené boxerky. Byl jsem nadržený víc a víc a strašně jsem ho chtěl.

Kleknul jsem si na kolena a po chvíli už jsem z něj strhl i již zmíněné trenky. Vzal jsem ho do ruky a začal ní jemně pohybovat tam a zpátky. Olíznul jsem jeho špičku a nadzvedl jsem ho, abych měl přístup i k jeho spodní části. Pak už jsem si ho celého strčil do pusy. Začal jsem pohybovat hlavou a sem tam jsem si odplivnul. Sungie si dal ruce za hlavu a slastně vzdychal.

,,Už budu..." Zašeptal roztřepaným hlasem a já své pohyby o několik procent zrychlil. Co nevidět už jsem pocítil, jak se mi horká tekutina lije do úst.

Olízl jsem si rty a chtěl ještě pokračovat, ale Yesung mě zastavil.

,,Shiwone, miluju tě. Ale na tohle je ještě moc brzo, promiň." Smutně se podíval na mé polonahé tělo a kvapně zase na sebe nasoukal džíny.

Chápavě jsem přikývl.

,,To je dobrý, já to beru." Pousmál jsem se, měl přece pravdu. Byl jsem rád za to, že tady teď můžu být s ním, to pro mě bylo hlavní. ,,Můžeme si už jít lehnout, jestli chceš." Ukázal jsem na otevřené dveře od mé malé ložnice a mu se rozzářila očka.

,,Dobře." Nadšeně souhlasil, já ho vzal za ruku a společně jsme odkráčeli k posteli.

Oblékl jsem si své pyžamko a jemu taky jedno půjčil, aby se necítil přede mnou trapně, i když teď už asi ani nebyl důvod.

Lehli jsme si a já se k němu přitiskl. Ucítil jsem jeho horký dech na mém krku a poslouchal, jak mu bije srdíčko.

Naše mazlení však netrvalo dlouho - Sungie usnul.

Byl tak neskutečně rozkošný, to byste museli vidět - je to totiž nepopsatelné.

Rozhodl jsem se proto, že zkusím taky usnout, přece jen už bylo dost hodin a já byl ze dneška dost utahaný.

***
2 hodiny ráno

Probudilo mě odpudivé zvonění Yesungova mobilu. Nahlédl jsem přes rameno, kdo to je, 'překvapivě' Ryeowook. Už mě s tím začínal štvát, pořád nás jen bombardoval.

Přemýšlel jsem, jestli to zvednout a říct mu, ať nám dá konečně pokoj, ale to už se Yesungie probouzel taky a okamžitě to zvedl.

Protočil jsem oči v sloup a znovu sebou plácl do peřin. Ah bože, já chci klid.

,,Shiwonnie? Musím jít." Řekl prostě a začal se znovu oblíkat.

,,Cože? Kam jako jdeš?" Svraštil jsem obočí a nechápal jsem, jak si tohle vyložit.

,,Wookiemu není dobře, brečí." Vzal si do ruky mikinu, kterou si s sebou předtím přinesl, a mířil ke dveřím.

,,To mě tady takhle jako necháš?"

,,Promiň." Dodal ještě a zmizel.

Tak to je vážně úžasné.

***

Vypnul jsem znaveně budík a utahaně jsem vstal z postele, ve které ještě před pár hodinami ležel můj miláček.

Zklamaně jsem pohlédl na roztáhlou deku a se slzami v očích ji srovnal.

Den mi však zpříjemnila smska, která mi přišla od Yesunga.

,,Chybíš mi lásko, už ať jsme zase spolu, a za tu noc se omlouvám." Usmál jsem se a v rychlosti mu odepsal.

Hodil jsem mobil zpátky na postel a šel se trošku poupravit do koupelny, stejně jako každé jiné ráno.

Myslel jsem si, že dneska půjde všechno jako po drátkách, ale to jsem se mýlil. Na zkoušce se mi skoro vůbec nedařilo, Wook mě probodával pohledem a neměl jsem ani chvilku na to, abych si promluvil s mým přítelem, na kterého jsem po čas tréningu musel jen smutně koukat. Vypadal, že je úplně bez energie a že ho něco trápí.

Musel jsem zjistit, co se zase stalo.

,,Sungie, můžeš na chvíli?" Vzal jsem ho za paži a se souhlasným kývnutím Teukieho ho odvedl do šaten. ,,Můžeš mi říct, co se, sakra, zase stalo? Ani si mě nepozdravil, ráno taková hezká smska a teď?" Složil jsem ruce a čekal, jak mi to vysvětlí.

,,Jsem v háji." Řekl a sesypal se na jednu z laviček, na které se povalovaly nějaké hadry.

,,Jak jako v háji, proč?" Pohladil jsem ho po zádech.

Znovu se rozplakal. To je ale telenovela, co?

,,Já vážně nevím, co mám dělat. Wookie mi v noci řekl, že mě miluje a že se strašně trápí." Při téhle větě jsem myslel, že snad vyletím z kůže. Mé srdce se rozbušilo tak silně, že jsem podvědomě doufal, že mi nevyskočí z hrudi.

,,Hlavně že mu je špatně, že?!" Zvýšil jsem hlas a Sungiemu v očích probleskl strach.

,,Nemyslel to tak... On... on je moc fajn, mám ho rád a nechci o něj přijít." Pokračoval v jeho vysvětlování, ale já už nechtěl slyšet víc.

,,Víš co? Až si rozmyslíš, koho vlastně miluješ, nebo s kým chceš vlastně opravdu být, dej mi vědět, ano? Na tohle vážně nemám, promiň." Bez váhání a bez rozloučení s ostatními jsem si hodil na záda batoh a vydal se domů.

***
O pár dní později

Celý týden a něco jsem se s Yesungem neviděl a začínal jsem pociťovat, jak moc mi chybí. Neobjevil se dokonce občas ani na zkoušce, neodpovídal mi na omluvné smsky a ani mi nezvedal telefon. Buď nakonec zůstal s Ryeowookem, nebo mě prostě po tom všem nechce vidět, což se mu ani nedivím, asi jsem to podělal.

Začínal jsem mít opravdový strach.

Nakonec jsem se rozhodl, že to takhle nenechám a vydal jsem se k němu do bytu. Jel jsem rychle, abych to měl co nejdříve za sebou.

Dorazil jsem k většímu domu s několika byty a rychlostí blesku běžel i s kyticí růží po schodech. Doběhl jsem až ke dveřím s jeho jménem a opatrně jsem zazvonil.

Čekal jsem 5, 10, 15 minut, ale pořád žádná odezva. Tak jsem zkusil zaklepat, ale stále nic. Nevím proč, ale napadlo mě, že bych mohl zkusit, jestli náhodou nejsou ty dveře otevřené. K mému štěstí byly.

Vběhl jsem dovnitř a rozhlížel se, ale nikdo nikde. Úplné prázdno.

S nechápavým výrazem jsem přešel k poslední místnosti, do které jsem se ještě nedíval.

Vtom jako by do mého srdce někdo zabodl obrovskou ostrou kudlu. Yesung tam ležel na posteli, vedle sebe na nočním stolku prášky a zápěstí celé od krve.

Neváhal jsem, kytku jsem hodil na zem a přeběhl k němu. Stiskl jsem ho za už ledovou dlaň a po tváři mi začaly stékat obrovské slzy plné bolesti.

,,Co jsi to udělal, Sungie?!" Křiknul jsem a opřel si hlavu o jeho čelo.

,,S-Shiwonnie..." Zašeptal roztřepaným a vyčerpaným hlasem.

,,Sungie? Sungie! Všechno bude dobré, odvezu tě do nemocnice a dají tě dohromady, proč si to udělal?!" Nepřestával jsem křičet, momentálně jsem ho za tohle nenáviděl.

,,J-já nevěděl, co dělat... Ale," nadechl se, ,,miluju tě a to se nikdy nezmění." Dokončil své poslední věty a už navždy zavřel své oči.

,,Bože, proč..."

***
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 kulisek kulisek | E-mail | Web | 22. května 2013 v 15:03 | Reagovat

proc tu sakra nikde nevidim varovani?! 8-O treba, ze to bude depka nebo "Kulich, zabili jsme ti zase Yesunga, proboha necti to" nebo tak neco? :-( chjo :,(
kdyz pominu ten eenej konec (:D), tak mam chut Sunga proplesknout, protoze jako mel zustat u Siwona a na Wookieho se vybodnout :-| jinak zcela souhlasim se Siwonem, podle me se k nemu Wookie taky nehodi :D a nemam je spolu rada :D:D
jinak jsem moc rada, ze jsem na Tebe a Tvoje povidky opet narazila :-) dikybohu za to echo :D a ted si jdu napsat o povidku jako kompenzaci za zpusobene trauma z Yesungovy smrti :-P :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama