My Sweet Prince

9. května 2013 v 0:47 | Shanie |  Jednorázové povídky - slash (Super Junior)
Název povídky: My Sweet Prince
Autor: Shanie
Beta-reader: Utsukushii Akumu
Fandom: Super Junior
Pairing: Siwon/Heechul
Pokračování: Ne
Varování: SLASH


***

Připadal jsem si tak trapně. Můj nejlepší kamarád, Hankyung, mě a mé přátele dnes vytáhl ven. Ovšem nebyli jsme sami. Hanniemu měl přijet kamarád, který bydlel dost daleko a já už teď věděl, že to bude propadák. Jeho jméno bylo Choi Shiwon a slyšel jsem o něm jen samé hezké věci. Ale i tak jsem byl ve stresu.

Hangeng mi kdysi ukazoval jeho fotky a já se do něj platonicky na první pohled zamiloval. Vypadal prostě báječně.

Seděli jsme na nádraží a všichni netrpělivě přešlapovali, dívajíce se na velké, na sloupu visící hodiny. Jeho vlak měl přijet asi za 5 minut a zdálo se, že jsou nervózní. Ovšem na mě absolutně neměli.

Popravdě nevím, čeho jsem se tak obával, když jsem ho nikdy neviděl a ani jsme si nepsali. Nevěděl jsem o něm vlastně vůbec nic, akorát to, kolik mu je, kde bydlí a jak vypadá. Ale to bylo všechno.

Po pár trapných minutách ticha jsem uslyšel pištění stroje, který se k nám valil po kolejích. Odkašlal jsem si a šel si stoupnout na nástupiště za ostatními.

Ani jsem se nenadál a z vlaku vystoupil vysoký, svalnatý, černovlasý chlapec se sladkým úsměvem, který zdobil jeho už tak dost přeslazenou tvář.

Mile jsem se na něj pousmál a jemu se rozzářily oči nadšením.

,,Ahoj, Hannie!" Vřele ho obejmul a vlepil mu kamarádskou pusu na tvář. Vypadal tak klidně. Vůbec nebyl vystresovaný, narozdíl ode mě. To jsem dost obdivoval. Vždycky jsem to na všech obdivoval.

Shiwon se otočil směrem ke mně, prvně si mě prohlédl a pak se uklonil a podal mi ruku. Já ji s radostí přijmul a představil se mu.

,,Kim Heechul." Zamrkal jsem na něj a mu se tváře zbarvily do ruda.

,,Tak, když už vás všechny znám, co podnikneme?" Celý nadšený si hodil batoh zpátky na záda a nevěděl, na koho se dívat dřív.

Abych to upřesnil, přišlo nás za ním 6. Já, Hankyung, Kyuhyun, Minnie, Yesung a Ryeowook.

,,Já nevím, naši nejsou doma, tak můžeme jít klidně ke mně." Pokrčil Hyunnie rameny a všichni jen souhlasně přikvýli. A tak se tedy mohlo jít.

Naštěstí Kyuhyunnie nebydlel moc daleko, a tak jsme byli za necelých deset minut tam.

Opravdu u něj nikdo nebyl, a tak jsme mohli beze strachu vstoupit dovnitř. Totiž, ne, že byste se museli bát, kdyby měl někoho doma, ale který z rodičů má rád takové nečekané návštěvy?

Vyzuli jsme se v předsíni a posedali si v jeho pokoji. Někdo na gauč, někdo na židle, ostatní na postel nebo na zemi. Já byl jeden z těch, co měl to štěstí a mohl se rozvalit na velké, pohodlné postýlce.

,,Můžu tady hajat, že jo?" Nahodil jsem na svého dobrého přítele psí očka a on svolil. Pousmál jsem se a dál si hověl.

,,Donesu vám něco na pití, kluci." Mrkl na nás a zmizel někde v kuchyni, která byla hned naproti jeho pokoje. Ani jsme se nenadáli a na stole se objevil tác s několika sklenicemi.

Pro jednu z nich jsem se natáhl a ochutnal kyselou chuť ovocného nápoje.

,,To je dobrý." Pochválil jsem mu to a zpátky ji vrátil tam, odkud jsem si ji vzal. Ostatní přitakali a já si všimnul, že se Shiwon zdá být nesvůj.

Byl celý bledý, nic neříkal, občas malý úsměv. Nechápu to. Zezačátku se zdál být tak v pohodě a teď? Asi mu došlo, že sbližování není opravdu tak lehké, jak se zdá.

,,Mm, no a co ty, Shiwonnie, máš někoho?" Pohladil ho Hannie po zádech, ale Shiwon jen nesouhlasně zavrtěl hlavou.

,,Vlastně ne, už je to dlouho, co jsem s někým chodil. Ale samotnému je mi dobře." Zazubil se a znovu se napil, už poněkolikáté. Ale šlo na něm vidět, že žízeň nemá.

,,Ehm, a co vy?" Pozdvihl obočí a rozhlédl se po místnosti. Wookie chytnul Sungieho za ruku a Minnie Kyuhyuna.

,,Aha." Zasmál se, ale já na něm poznal, že se cítí trapně. Tohle asi nečekal.

,,Hele, Wonnie, jestli ti to nějak vadí, řekni, kluci se přizpůsobí... Že?" Tázavě se na ně podíval, ale Minnie měl jako vždy nějakou námitku.

,,Hele, já se omezovat nechci a ani nebudu. Proč bych měl? Já Hyunnieho miluju!" Dodal a letmo ho políbil na ruku.

,,To nic, to je dobrý, mně to nevadí." Siwonovi ucukly koutky a začal se zvedat. Ale já ho, nevím proč, chytl za ruku a nechápavě na něj pohlédl.

,,Kam to jdeš?" Vysunul jsem spodní ret a falšoval smutek.

,,Na záchod, můžu?" Podíval se na 'majitele' bytu, který jen bezeslova přikývl. Wonnie tak odešel, ale za pár minutek už byl zase zpátky. Asi se musel opláchnout. Nedivím se mu.

,,Co budeme dělat teď?" Sedl si do tureckého sedu, rovnou přímo doprostřed pokoje a zadíval se na Hangenga.

,,Co takhle zahrát si flašku?!" Vykříkl najednou Yesung, přičemž hladil Wookieho po vlasech.

,,Jo, proč ne, je někdo, kdo je proti?" Hankyung na všechny koukl a vypadalo to, že do jednoho souhlasíme.

,,Okay, přinesu nějakou limču." Nabídl se Kyuhyun a co nevidět se vrátil i s prázdnou flaškou.

,,Shiwonnie, roztáčíš první, jako náš host." Podal jsem mu ji a on ji s rozvahou roztočil. Padlo to na Ryeowooka a Sungmina.

,,Wookie, otázku nebo úkol?" Zákeřně roztáhl rty od ucha k uchu a už se těšil, co mu navalí.

,,Otázku." Rozhodl se Ryeowook a Minnie se na chvíli zamyslel.

,,Tak jo. S kolika klukama si už spal?" V tom okamžiku se všichni na Sungmina vražedně podívali, včetně mě. Šťouchl jsem do něj a mu chvíli trvalo, než pochopil proč. Ale nakonec mu to přeci jenom došlo.

,,Ah, tak něco jiného, vydrž." Poškrábal se na bradě a pak jako by se mu nad hlavou objevila žárovička s nápadem.

,,Miloval si Yesunga hned, jak si ho uviděl?" Pousmál se. Tohle už bylo lepší, ale ne o moc. Shiwon se pořád zdál zakřiknutý.

Ryeowook odpověděl, že ano, a byl další na řadě. Tentokrát to padlo na mě a našeho nového přítele.

,,Shiwone? ... Shiwonnie?" Zamával jsem mu flaškou před očima, jelikož nevnímal.

,,Ano?" Probral se a rozkošně se na mě usmál.

,,Chceš otázku, úkol?" Já se na něj nepřestával culit. Snažil jsem se působit mile.

,,Raději úkol." Zaraženě se podíval do země.

,,Fajn. Pojď se se mnou projít." Prohlásil jsem rozhodně a čekal, jestli to splní, nebo ne.

,,Teď hned?" Zkřivil rty, ale pomalu se zvedal.

,,Jo." Přisvědčil jsem a to už jsme se rozešli směr k botníku. Stihl jsem jen zaregistrovat, jak mě Hangeng propaluje pohledem, ale beze slova hráli dál.

Oddechl jsem si a nazul si první botu.

,,Proč mám jít s tebou ven?" Vypadlo ze Siwona najednou, ale já mu to nechtěl prozradit.

,,Prostě jen tak, tak pojď." Natáhl jsem k němu ruku, které se okamžitě ujal a společně jsme sešli pár schodů. Až jsme byli venku, rozhodl jsem se, že si půjdeme sednout jen kousek odtud na jednu z laviček. Měl jsem tak nějak chuť si s ním povídat.

***

,,Musím se za ně omluvit." Pronesl jsem, když jsme se konečně pohodlně usadili.

,,Cože? Proč? Není důvod." Odsekl a odvrátil pohled z mého obličeje na druhou stranu.

,,Ale jo, je, nejsi na to zvyklý, naprosto to chápu." Kývl jsem, ale přišlo mi, že mě vůbec nevnímá.

,,O to nejde, Chullie." Hlesl a smutně se mi zadíval do očí.

,,Tak o co teda jde? Jak jsi přijel, vypadal jsi šťastně a zdálo se, že tě nic nerozhodí. A najednou?" Bál jsem se ho jen dotknout, ale nakonec jsem mu přátelsky přejel dlaní po jeho vypracovaných zádech.

,,Mám prostě pocit, že mě Hannie chce." Vypadlo z něj a já tam jen zůstal sedět s otevřenou pusou.

,,Hannie co?" Potřeboval jsem, aby mi to zopakoval, nebyl jsem si totiž jistý, jestli jsem dobře slyšel.

,,Po cestě, když ty jsi byl celkem daleko za námi, mi nabídl, abych u něj přespal. To jsem ještě bral, ale jakmile dodal, že se mi to bude líbit, vyděsil mě." Pokrčil rameny a očekával, že mu podám vysvětlení. Toho ale já nebyl schopný. Nevěděl jsem, co má Hangeng zalubem.

,,Tak se mu asi prostě líbíš, no." Mávl jsem nad tím rukou, doufaje, že se aspoň trošku uklidní.

,,Kdyby byl jako ty, neřeším to." Prohlásil a já cítil, jak rudnu.

,,Jako já? Proč zrovna jako já?" Chtěl jsem vědět, proč jmenoval zrovna mě.

,,Protože ty jsi úplně jiný. Jako, dívej. My dva se prakticky neznáme, dnes se vidíme poprvé, ale já cítím, že tvoje povaha je naprosto odlišná od té jeho. Připadá mi, jako by mu šlo jen o to jedno... Narozdíl od tebe. Ty jsi takový chápavý, dokážeš naslouchat a prostě... Ahjo, to je fuk." Povzdechl si a zadíval se směrem do nebe. Přivřel oči, jak mu do nich svítilo slunce a pak se podíval znovu směrem ke mně.

,,Ty jsi ale trdlo. Jsem spíš stydlivý." Vylíčil jsem mu situaci, a když už jsme u toho líčení, vytáhl jsem z kapsy zrcátko a zkontroloval svůj make-up.

,,Ty se maluješ?" Zděšeně na mě pohlédl.

,,Vadí ti to?" Nahodil jsem na něj vražedný pohled, ale přitom jsem se křenil.

,,Ne, naopak. Připadá mi to rozkošné." Vyvrátil mi tak mou zápornou myšlenku a požádal mě, jestli bych mu nepůjčil pudr.

,,Aha, takže pan Shiwon tydle věcičky taky používá!" Zasmál jsem se a plácl ho po stehně.

,,No dofol, to jen s tebou." Nahodil takový ten typický gayský tón a vyšpulil rty.

,,Ty jsi vážně pako." Ještě jednou jsem mu věnoval malý úsměv, když nás vyrušilo zvonění mého mobilu.

,,Haló?"

,,No kde jste? Jste tam už hodinu a Hangeng je víc a víc nasranej. Pohněte si!" Byl to můj kamarád Kyuhyun a měl pravdu. Mrkl jsem se na čas a zjistil jsem, že tu blábolíme už přes půl hodiny.

,,Měli bychom jít, Hankyung asi žárlí." Pokrčil jsem rameny a Shiwonnie jen nesouhlasně zakroutil hlavou.

,,Doufám, že si od toho nic neslibuje, já ho nechci." Dodal ještě, když už jsme vcházeli zpátky dovnitř, ale já už tuhle debatu raději ukončil jen prostým 'Hm'.

,,No to je dost, kde vězíte." Hannie naštvaně práskl flaškou o zem a odmítal se se mnou dál bavit.

,,Nevím, co máš za problém. Jen jsme si povídali, žárlivko." Prskal jsem na něj. Ať si je naštvaný jak chce. Kdyby nebyl pořád tak arogantní, nebyl by teď nasraný.

***

,,Wonnie, přespíš teda u mě?" Nahodil Hankyung na Shiwona psí očka, ale ten se smutně podíval místo na něj na mě.

,,Já ti nevím, moc se mi nechce. Nemohl bych přespat u Heechula?" Trošku couvl, protože moc dobře věděl, jak to v jeho ctiteli vře.

,,U Heechula?!" Zopakoval to a Siwon jen nasucho polkl a souhlasně pokýval hlavou.

,,Víš co, dělej si, co chceš. Já jen, že si přijel za mnou a víceméně se bavíš s ním." Pohodil hlavou směrem ke mně a otočil se, že už odejde.

,,Já přijel za váma a ne za tebou." Řekl Won ironicky a to už přicházel ke mně.

,,A můžu teda?" Sladce se zakřenil.

,,Jistě, že můžeš, mamka má noční a sestra spí u jejího přítele, tak budeme mít klid." Přisvědčil jsem a my se společně rozešli ke mně domů, jelikož už bylo dost pozdě.

***

,,Koupelna je tady, kuchyně vedle a můj pokoj přímo naproti. Až se osprchuješ, přijdi. Nebo - potřebuješ něco?" Starostlivě jsem si ho změřil.

,,Ne, všechno jsem si vzal s sebou." Uklidnil mě a já si tak mohl jít poklidně sednout k počítači. Ihned jsem napsal Minniemu a Hyunniemu, že Shiwonnie přespí u mě a ať si o nás nedělají starosti, že to nějak zvládneme. Oni jen odepsali, že si to mysleli hned od začátku a já se nad tím musel pousmát.

Ani ve snu by mě nenapadlo, že to budu zrovna já, koho si Siwon tak oblíbí. Já. Ten, který je neustále stydlivý, občas se jen mírně zasměje a je celkově takový zarputilý.

Ale bral jsem to s rezervou. Přeci jenom mě ještě tolik nezná, aby tohle všechno o mě věděl.

Po pár minutách dumání jsem uslyšel kroky.

Shiwon vstoupil do mého pokoje, roztomile rozcuchaný s andělským úsměvem na rtech.

,,Všechno v pohodě?" Zamrkal jsem na něj a on se jen uculil a kývl souhlasně hlavou.

,,Tak fajn, já taky hodím sprchu a... Objednal jsem nám pizzu, doufám, že jíš Hawaii..." Pohlédl jsem na něj, doufaje, že jsem vybral správně.

Wonnie se na mě překvapeně zahleděl.

,,To je ta s ananasem, Shiwonnie..." Přisvědčil jsem, abych mu to o něco více nastínil.

,,Ah, no jasně, s ananasem, jo, tu mám rád." Položil si své oblečení na skříň hned vedle mojí postele a posadil se.

,,Počkáš tady na mě?" Sklonil jsem se k němu a pohladil ho po tváři.

Won ale cukl a odtáhl se.

,,Promiň." Hlesl jsem omluvně a utíkal se osprchovat. Nechápu, co mu na tom vadilo, vždyť jsem ho chtěl jen kamarádsky pohladit. Ale ok, beru to.

Vlezl jsem si do sprchového koutu a zanedlouho už po mně stékaly kapky horké vody. Miloval jsem ten pocit uvolnění. Prohrábl jsem si vlasy, pořádně se umyl, zastavil vodu a osušil se.

Odlíčil jsem se a usoudil, že vypadám hrozně.

Bez líčidel to vůbec nejsem já. Nanesl jsem si ještě na tváře kolínskou, nastříkal se Calvinem Kleinem, vyčistil si zuby a ještě se převlékl.

Konečně jsem se mohl vrátit za mým novým kamarádem.

,,Cute." Pronesl, když jsem prošel kolem něj.

,,Mwo?" Pousmál jsem se, protože jsem měl pocit, že jsem špatně rozuměl.

,,Že jsi cute." Zopakoval ještě jednou a já se při tom začervenal jako nějaké rajče.

,,Dík." Kývl jsem na něj a to už jsem zaslechl zvonek. V rychlosti jsem běžel ke dveřím, protože jsem se na tu pizzu strašně těšil. Otevřel jsem dveře, vzal ji, zaplatil a mazal zpět.

,,Tak tady to je, pane." Položil jsem velkou krabici před Shiwona a mu se jen rozzářila očka.

,,Mňam!" Otevřel krabici a okamžitě se začal ládovat.

,,Hele, nech mi taky něco." Celý vysmátý jsem si sedl vedle něj a společně jsme se pořádně najedli.

,,Na, tady máš colu." Podal jsem mu kelímek s limonádou a on ho s radostí celý vypil na ex.

,,Ah...," oddechl jsem si po tom jídle, "co budeme dělat teď?" Zahleděl jsem se mu do jeho krásných očí.

,,Já nevím, co chceš." Pokrčil lhostejně rameny.

,,Můžeme si třeba povídat, chm?" Nahodil jsem na něj psí očka, ale stejně jsem si připadal jako blbec. To je vážně zábava, povídat si.

,,Tak jo!" Shiwon celý natěšený vystřelil z postele a sedl si vedle mě na zem.

,,Oou, tak jo, klídek." Zachechtal jsem se a přisunul se k němu ještě o něco blíž.

,,Takže... Kde jsme to skončili? Tam, na té lavce?" Podrbal jsem se ve vlasech.

,,Eh... Myslím, že jsme se bavili o tom, že mě Hankyung chce." V očích se mu zaleskly slzy. Promnul si oči a jeho pohled spočinul opět na mně.

,,Aha, no jasně... Hele, poslouchej, poradím ti... Jestli ho vážně nechceš, tak mu to budeš muset říct, jak jinak mu to dojde? Prostě mu důrazně řekni, že se ti nelíbí, nebo si něco vymysli, a je to." Usmál jsem se na něj a dovolil si pohladit ho po stehně, tentokrát neucukl.

,,A co kdybych... Co kdybych mu řekl, že chodíme spolu?" Vytřeštil jsem oči. Cože, jak spolu, proč jako?!

,,P-proč jako, my dva?" Stále jsem kulil oči a nepobíral to.

,,To by ho odradilo, ne?" Svraštil obočí a začal si pohrávat s prsty.

,,A není to tak trošku podraz, Wonnie?" Vzpomněl jsem si na Hannieho, ne, tohle si nezaslouží.

,,Podraz? Aha, já měl za to, že máš na to stejný názor jako já, vždyť mu jde jen o jedno." Prohlásil s důrazem v hlase a mně došlo, že má vlastně pravdu.

,,To je fakt, nechoval se k tobě zrovna moc hezky." Zamyslel jsem se a začal přemýšlet, jestli do toho jít, nebo ne.

,,Víš co, tak dobře, ale musí to vypadat věrohodně." Zazubil jsem se, ale i tak jsem se bál. Bál, že dělám obrovskou chybu.

,,Jak moc věrohodně?" Zkousl si spodní ret a já poznal, že mu naskočila husí kůže a trošku se třese.

,,Prostě tak, aby nám to uvěřil." Připadal jsem si jako v nějakém filmu, jak vždycky vymýšlí ten 'ďábelský'' plán. Musel jsem se nad tím pousmát.

,,Tak bychom to měli natrénovat, ne?" Přisunul se ke mně, jak nejvíc to šlo a dlouze a hluboce se mi díval do očí.

,,Určitě?" Shiwon jen přikývl.

,,Dobře..." Špitl jsem, přivřel oči a začal se k němu přibližovat. Wonnie udělal to samé, a tak jsem za malou chviličku poprvé pocítil jeho rty. Rty s chutí tak sladkou a s povrchem tak měkkým. Nikdy jsem nikoho takového nelíbal.

Dovolil jsem si zapojit i svůj jazyk a Shiwonniemu to očividně nevadilo a připojil se taky. Pak už jsem to ale nevydržel a odtáhl se.

,,Líbáš nádherně, fakt." Vlepil jsem mu malou pusinku na tvář a on se jen rozkošně a sladce zaculil.

,,To ty taky." Dál se usmíval, ale znovu se začal ke mně sklánět.

Zase ten pocit v břichu, zase to rychlé bušení srdce... Ano, přesně takové byly moje pocity, když jsem měl přitisklé své rty na těch jeho.

,,Chullie?" Trošku se odsunul, ale dále svíral mou dlaň a propletl si se mnou prsty.

,,Ano?" Hladil jsem ho po hřbetě ruky a usmíval se na něj jako nějaký zamilovaný blbeček.

,,Chci být s tebou." Zašeptal a podíval se zklamaně do země.

,,Proč tak smutně?" Vzal jsem ho za bradu a přinutil ho tak, aby se díval přímo do mých očí. Z jeho očí jsem vyčetl strach, naději, zklamání, ale zároveň lásku. Nerozumněl jsem tomu.

,,Ne všichni...," polkl, "ne všichni mi vždy mou lásku opětovali, Chullie." Řekl a po tváři mu stekla obrovská slza. Polštářkem prstu jsem mu ji setřel a ukazováčkem mu přejel po rtech.

,,Já ti ji chci opětovat, Shiwonnie." Hlesl jsem a naše rty se opět střetly v dokonalém, romantickém a vášnivém polibku.

***
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lilyan*** Lilyan*** | 13. září 2013 v 20:58 | Reagovat

Myslím,že jsem umřela :O :33

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama