Roommate - 1. část

22. května 2013 v 1:30 | Shanie |  Jednorázové povídky - slash (Super Junior)
Název povídky: Roommate
Autor: Shanie
Beta-reader: Utsukushii Akumu
Fandom: Super Junior
Pairing: Yesung/Ryeowook
Pokračování: Ne
Varování: SLASH, 18+


***

Dodělal jsem střední uměleckou školu a rozhodl se, že se konečně osvobodím a odstěhuju se od rodičů. Hledal jsem nějaký podnájem, nejlíp s nějakým klukem, se kterým si budu rozumět.

A pak, když už jsem si po pár týdnech myslel, že je všechno ztracené, jsem v novinách uviděl jednu nabídku. Stálo v ní, že mladý, 20letý kluk hledá spolubydlícího.

Ihned jsem si uložil jeho telefonní číslo a ještě v ten den mu zavolal.

,,Ahoj, tady Kim Ryeowook, kdo je tam?" Ozval se milý hlas z druhé srany.

,,Zdravím, u telefonu Kim Jong Woon, ty prý hledáš někoho do podnájmu, platí to ještě?" Zeptal jsem se, doufaje, že ještě není po nabídce.

,,Ah, konečně někdo, jasně, že platí." Při téhle větě jsem začal poskakovat uprostřed svého pokoje jako malé dítě.

,,Paráda, kdy se můžu nastěhovat?" Celý nadšený jsem začal křičet do sluchátka.

,,Eeh, zadrž, jsi si jistý? Ještě jsi to tady ani neviděl." Řekl, ale to mi bylo jedno.

,,Hele, na tom nezáleží, hlavně, že vypadnu odtud, adresu jsem našel v časáku, takže vím, kde to je... O ceně vím taky, takže to bych vůbec neřešil. Můžu se teda zastavit?" Přešlapoval jsem na místě a čekal, co z něj vypadne.

,,Tak dobře, zítra kolem 3 odpoledne tě budu čekat, zazvoň 2x, ať vím, že jsi to ty." Dodal ještě a zavěsil. Juchů, konečně svoboda!

Zaběhl jsem to oznámit rodičům a to už jsem si začal balit věci.

Naštěstí s tím souhlasili a navíc mě v tom dost podporovali, takže šlo všechno jako po drátkách a s ničím nebyl problém. Už jsem se nemohl dočkat, až budu spát ve svém vlastním pokoji a budu si moct dělat, co budu chtít. Teda, samozřejmě to nebudu přehánět, přece jenom tam budu jakoby na takové 'návštěvě'.

Až jsem si sbalil snad všechno, co potřebuju, sedl jsem ještě za komp a napsal o tom svému nejlepšímu kamarádovi Kyuhyunovi.

Ten celý vyjevený tomu nemohl nebo nechtěl uvěřit, ale jakmile se dozvěděl, že budeme k sobě blíž, byl z toho nadšený.

Osprchoval jsem se, zapl si telku a zalehl do postele. Zbytek si nepamatuju, a tak soudím, že jsem brzy usnul.

***
Druhý den

Vzbudilo mě ošklivé pípání budíku na mém mobilu a já byl nucen vstát. Mrkl jsem na hodiny a zjistil, že už je skoro 11 a já se za chvilku stěhuju.

V rychlosti jsem si zašel do koupelny, vyčistil si zuby, učesal se, dal si trošku pudru a vešel do kuchyně, kde už na mě naši čekali.

,,Co to máš zase na tom ksichtě?!" Obul se do mě otec, když si všiml, že moje tvář není tak bledá, jako obvykle.

,,Co by, pudr." Vznešeně jsem si sedl ke stolu a zakousl se do bagety.

,,Vždyť to nosí ženský." Ohradil se, ale mně to bylo jedno. Přece nebudu vypadat jak blbec jenom proto, že se to někomu nelíbí, pff.

,,Já si myslím, že mu to sluší." Pousmála se na mě maminka a já jí úsměv oplatil. To mamka byla ta, co mě doopravdy podporovala a věřila mi.

,,Díky, mami." Slušně jsem poděkoval, vstal od stolu, zasunul židli a přesunul se zpátky do pokoje. Naposledy jsem si to tady pořádně prohlídl, vzal si do kapsy ještě pár věcí, co se povalovaly na stole, abych tady nic nenechal a šel si sednout na lavičku před dům.

Ani jsem se nenadál a přijela dodávka, která všechny moje věci odvezla do nového bytu.

***

,,Tak se měj krásně a chovej se slušně." Pohladila mě mamka po tváři a vlepila mi malou pusu na tvář.

,,Drž se." Taťka mi podal ruku, ale nakonec se ke mně vroucně přitiskl a obejmul mě.

,,Budeš nám chybět." Se slzami v očích jsem na ně naposledy zamával a na své motorce se rozjel směr byt Ryeowooka.

Přijel jsem před zajímavě vypadající dům, před kterým už stálo stěhovací auto.

S úsměvem jsem motorku zaparkoval na místní parkoviště a sundal si přilbu. Potom jsem přešel k autu a podíval se, kolik toho budu muset odnosit.

Rozhodl jsem se, že je toho docela hodně, a tak poprosím toho klučinu, aby mi s tím pomohl. Dvakrát jsem zazvonil - tak, jak mi to řekl, a dveře se otevřely.

V nich se objevil vyšší kluk štíhlé postavy s rozcuchanými vlasy a menším úsměvem na tváři.

,,Ehm, ahoj?" Zastyděl jsem se a on úplně zrudl.

,,Ahoj, ty jsi... Yesung?" Podezřívavě si mě prohlížel a já jen souhlasně přikvýl.

Napřáhl ke mně ruku, kterou jsem následně pevně stiskl.

,,Ryeowook, ale můžeš mi říkat Wookie." Znovu ten úsměv.

,,Yesung, ale pro mé známé a blízké Sungie." Uklonil jsem se, což mi oplatil, a to už jsem ho žádal o pomoc.

Wookie nadšeně souhlasil, což jsem se i divil, a postupně jsme všechny krabice s těmi krámy nastěhovali do mého nového pokoje.

,,Takže, tohle je tvůj pokoj, támhle vzadu je koupelna a hned vedle ní kuchyň. Já mám pokoj tady vpravo, vedle tvého, takže kdybys něco potřeboval, tak prostě přijď, i bez zaklepání, okay?" Ještě na mě stihl zamrkat a někam se vytratil.

První, co jsem udělal, bylo to, že jsem přešel k oknu a rozhlédl se. Byl jsem tak trochu úchylný na výhledy. Ale tenhle se mi líbil až až, takže mi to tu naprosto vyhovovalo.

Ještě jsem si prošel celý byt a nebylo tu nic, co by se mi nějak nelíbilo. Všechno bylo super.

Vrátil jsem se zpátky k hromadě krabic a začal se v nich přehrabovat. Měl jsem s sebou tolik blbostí, nechápu, proč jsem si to vzal.

Vyházel jsem všechno oblečení doprostřed pokoje a pak ho nastrkal do skříní, které v pokoji byly. Nakonec jsem si ještě na poličky položil různé blbůstky, abych to trošku zútulnil, a doladil ty nejmenší detaily.

Musel jsem se pochválit.

I když - vypadalo to úplně stejně, jak v mém předešlém pokoji u rodičů. Jsem hroznej.

Když už jsem nevěděl, co dělat, zazvonil mi telefon a vysvobodil mě tak z trapné minuty nudy. Byl to kdo jiný než Hyunnie.

,,Ahoj, zlato, tak co, jak se ti líbí v novém prostředí? Viděl jsem tě z okna!" Křikl do sluchátka a já se musel pousmát.

,,Je to tu skvělý, honey, lepší, než jsem si představoval. Pff, ty mě šmíruješ, jo?! Jo a jinak, ten kluk, který tady je, je naprosto roztomilý..." Rozplýval jsem se tam, ale to jsem si nevšiml, že jsem nechal otevřené dveře.

Rychlostí blesku jsem k nim přiběhl a pro jistotu je zavřel, aby Wookie neslyšel něco, co by ho mohlo od kamarádství se mnou odradit.

,,Sungie?" Uslyšel jsem zaklepání na dveře.

,,Hyunnie, musím teďka končit, zavolám ti zase později, jo?" Stiskl jsem tlačítko znázorňující červený telefonek a vrátil se zpět ke dveřím.

,,Ano?" Otevřel jsem je a na chodbě stál Ryeowook, držeje něco v ruce.

,,Ty používáš pudr?" Znechuceně na mě pohlédl a předal mi ho.

,,Eh... Vadí ti to? Jestli jo, můžu s tím přestat... Já jen, nemám rád, když jsem bledý." Pokrčil jsem rameny a vážně nechápal, co mu na tom tolik vadí.

,,Ne, ani ne, jenom... Neznám kluka, který by ho používal. Teda znám, jednoho ano. Jmenuje se Chullie, ale to chápu, jelikož je na kluky, ale tak..." Zakroutil nad tím nesouhlasně hlavou.

Nasucho jsem polkl a měl jsem pocit, že snad začínám i rudnout.

,,Ty jsi...?" Svraštil obočí a couvl.

,,Co?" Chtěl jsem, aby to dořekl, když už to načal.

,,Ty jsi taky gay?" Přimhouřil oči a znovu si mě pořádně přeměřil.

,,Tak trochu..." Šeptl jsem a doufal, že z toho nebude nějak naštvaný. Já za to přece nemůžu!

,,Ah, aha. Tak... Si to užij." Práskl dveřmi a opět se někam vytratil.

Za celý den už jsem ho neviděl. Asi se šel někam projít, nebo nevím, co dělal. Ale nijak mi to nevadilo, mám rád klid, a tak jsem si zalezl do voňavých peřin a začal jen tak tiše oddychovat a relaxovat.

Jedna věc mi v mém obydlí přece jen chyběla. Televize. Měl jsem s sebou sice noťas, ale tak u toho většinou neusnu. Rozhodl jsem se proto využít pokoj Wookieho, když už není doma.

Tajně jsem se tam vplížil a klidně si telku zapl. Doufám, že jestli usnu a on mě tu najde, tak se nebude zlobit, já si tady chci přece jenom odpočinout.

***
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama