1. kapitola - Nováček

5. června 2013 v 20:25 | Shanie |  Umění vášně
Název povídky: Umění vášně
Autor: Shanie
Beta-reader: Utsukushii Akumu
Fandom: Super Junior
Pairing: Hankyung/Siwon, Kyuhyun/Sungmin, Leeteuk/Heechul
Pokračování: 3 kapitoly
Varování: SLASH, 12+


***

Dneska to bylo poprvé. Poprvé, co jsem měl navštívit kurz Kung Fu. Přihlásil jsem se tam minulý týden a hrozně jsem se tam těšil. Nebyl bych tak nadšený, kdyby jeden z mistrů nebyl můj dobrý známý - Hankyung. Byl vyšší postavy, měl černé vlasy a jeho čokoládové oči vždycky zářily radostí. Poznal jsem ho kdysi na jednom pěveckém castingu. Bohužel on se jako zpěvák neuplatnil, a proto si asi raději vybral bojové umění. To já se rozhodl pro oboje...

***

,,Ale, kohopak to tady vidím? Annyeong, Shiwon!" Pozdravil mě hlasitě Hangeng, když mě uviděl vcházet do tělocvičny.

,,Ahoj, Hannie..." Odpověděl jsem s úsměvem na rtech a položil si na zem svůj batoh s oblečením. ,,Jak to, že tu nikdo není?" Zeptal jsem se a rozhlídl se po prázdné místnosti.

,,Jsi tu brzo, kluci chodí většinou až kolem čtvrté, je teprve půl třetí." Řekl klidně, ale nepřestával si mě prohlížet.

,,Ah, to jsem nevěděl. No, pro příště si to budu pamatovat." Oba jsme nad tím mávli rukou a já stydlivě sklopil zrak. O čem se s ním mám, proboha, bavit, vždyť jsem ho neviděl takovou dobu...

,,Jestli chceš, mohl bych ti to tady zatím ukázat, než přijdou ostatní. Nebo si můžeme dát třeba kafé." Navrhl a já se na něj upřeně podíval.

,,Tak dobře." Souhlasil jsem nakonec a následoval ho.

Zavedl mě k šatnám, které nebyly zase až tak prostorné, jak jsem si představoval. Pro každého jedna malá skříňka s klíčkem, který se nesmí ztratit.

,,Jé, Hannie, můžu si zabrat tuhle?" Ukázal jsem na skříň, která byla nejblíž jeho 'kanceláři'. Na tváři se mu objevil úsměv a souhlasně přikývl.

,,Nechám ti udělat jmenovku, jo?" Prohlásil ještě a ztratil se někde v místnosti, kde trávil čas, když zrovna neučil. Neváhal jsem a šel jsem za ním. Všimnul jsem si, že na stole už leží dva šálky kávy. Opatrně jsem si k jednomu z nich sedl a s váháním se napil. ,,Chceš více cukru?" Vynořil se ze dveří Hangeng a v ruce svíral cukřenku a mléko.

,,Ne, to je dobrý, myslím, že..." Vtom jsem se zasekl. Bože, vážně jsem to málem řekl? Nechápal jsem, co se to se mnou děje. Od doby, co jsem tady, mám zvláštní, ale hezký pocit v břiše. Možná je to tím, že jsme se dlouho neviděli. Na moment jsem se zasekl a přemýšlel.

,,Hm?" Vyrušil mě z mé hluboké myšlenky a sedl si vedle mě.

,,To nic..." Podíval jsem se z okna, doufaje, že na to zapomene.

,,Ne, řekni, no tak." Pobídl mě a poplácal mě po rameni. ,,Mně můžeš říct všechno." Usmál se a nepřestával mi sahat na ruku. Trošku mě to vyděsilo a cukl jsem sebou. ,,Co se děje, Shiwonnie?" Vypadal ustaraně. Rozhodl jsem se, že mu to teda řeknu.

,,No... Chtěl jsem říct, že cukr nechci, myslím, že by mě to zabilo." Doufal jsem, že to pochopí a já to nebudu muset trapně vysvětlovat. Ale nepochopil.

,,Cože, proč?"

,,Ty jsi sladký až až, seklo by to se mnou." Dostal jsem ze sebe nakonec a ucítil jsem, jak mi rudnou tváře a začínám se potit. Hankyung se na mě udiveně podíval.

,,Jsi milý, Shiwone." Pohladil mě po vlasech, vstal od stolu a šel se podívat zpět do tělocvičny. Já samozřejmě s ním. Byl jsem rád, že to, co jsem mu řekl, nějak neřeší. Nechápal jsem, co to má vůbec znamenat. ,,Ahojte, kluci!" Zvolal a hlavní dveře se otevřely.

Zůstal jsem tam stát, s pusou otevřenou jako opařený. Ve dveřích se objevil Kyuhyun, Sungmin, Heechul a Leeteuk.

,,Oni... oni..." Neměl jsem slov.

,,Ano, chodí tady už dlouho, jen ti o tom asi zapomněli říct, což je divné, když jste skoro pořád spolu." Řekl Hangeng a šel se s nimi přivítat.

Když si mě všimli, nadšeně za mnou přiběhli.

,,Ah, takže Shiwon se nám dal taky na bojové umění?" Rýpnul si Chullie a drze si olíznul rty.

,,Jak vidíš, tak ano." Odpověděl jsem mu s pocitem, že už to pro mě aspoň nebude tak trapné.

,,Tak co, začneme?" Ozvalo se z druhé strany místnosti. Hangeng přichystal žíněnky. Mezitím jsem se šel s ostatníma převléct.

***

,,Takže, pozorně sleduj, Shiwonnie, co tě tady čeká." Kývl na mě a vzal si k sobě Teukieho. ,,Hlavním cílem Kung Fu je ubránit se." Řekl a já se napjatě díval, co se bude dít. Chytil Teuka za ruce, otočil si ho k sobě zády a nějakým divným pohybem, který jsem nepochopil, ho svalil na zem.

Teukie se bez problému zvednul a udělal mi prostor.

,,Nic to není, vážně." Mrkl na mě a andělsky se usmál.

Měl jsem z toho docela strach. Ne z toho, že bych se mohl zranit, ale z toho, že na mě bude sahat on. Hankyung.

"No tak, pojď ke mně." Z téhle věty se mi zatočila hlava. Při pomyšlení na to, že by to někdy mohl myslet i jinak. Moment, cože? O čem to tu přemýšlím?!

Nakonec jsem se k němu přiblížil a přivřel oči. Opatrně mě otočil a stiskl mi ruku. Byl tak něžný. Hm, to bude ale asi spíš tím, že jsem tady nový.

,,Připravený?" Zašeptal a mně naskočila husí kůže.

,,Připravený." Odpověděl jsem mu tiše a čekal, co udělá.

Opět ten pohyb, pro který jsem neměl vysvětlení, a srazil mě prudce k zemi. Upadl jsem a vzdychl bolestí.

,,Oh bože, jsi celý?!" Okamžitě se ke mně sklonil a hluboce se mi zadíval do očí. ,,Nevěděl jsem, že jsi tak křehký, vypadáš spíš jako nějaký silák, omlouvám se, já vážně nechtěl." Pomohl mi zvednout se.

,,To nic, nemůžeš za to." Pousmál jsem se a stiskl si napuchlé zápěstí.

,,Něco ti na to dám, kluci, pokračujte chvilku bez nás." Opatrně mě vzal kolem ramen a vedl mě k lékárničce. ,,Namažu ti to a dám na to obvaz, snad to přestane bolet..." Říkal tichým, ale zároveň vzrušujícím tónem. Za celou dobu, co mě ošetřoval, jsem z něj nespustil oči.

,,Aiiish..." Sykl jsem bolestí, když nevědomky přitlačil.

,,Bože, já... Ježiši, omlouvám se, jsem nemehlo." Vypadal tak roztomile, když se na sebe zlobil. Zní to možná trochu škodolibě, ale je to tak.

,,Nic se neděje, uklidni se." Ujistil jsem ho znova, že mi nic není. ,,Měli bychom se vrátit za ostatníma..." Vypadlo ze mě při pohledu na pootevřenou tělocvičnu.


***

Abych pravdu řekl, skoro nic jsem se nenaučil. Vlastně vůbec nic. Ne, že by mi to nějak vadilo, tak nějak mi stačila Hannieho přítomnost. Začal jsem nad tím dost přemýšlet. Jestli ho beru stále jenom jako kamaráda. Je to totiž blbost, nikdy jsem se do kluka nezamiloval. Ale tenhle pocit jsem znal moc dobře a obával jsem se toho nejhoršího. Co když ho fakt miluju?

Rozhodl jsem se se svým 'problémem' svěřit Teukiemu. Měl jsem jistotu, že ten to nikomu neřekne a určitě mi i poradí. Šel jsem za ním hned na druhý den.

Zaklepal jsem na dveře jeho útulného a malého pokoje, který sdílel se svým přítelem Heechulem. Ano, ti dva to spolu taky už chvilku táhnou.

,,Jé, co ty tady?" Rozzářily se mu oči a pozval mě dál.

,,Mám asi problém, Teukie-ah." Šeptl jsem a sklopil zrak k zemi.

,,Tak povídej, rád pomůžu." Posadil se vedle mě na postel a starostlivě mi podal sklenici s vodou.

,,Asi... Asi miluju Hankyunga."

Leeteuk vyvalil oči. Vypadal hodně překvapeně, ale naopak i chápavě.

,,To jako vážně?" Zeptal se mě nakonec, aby prolomil trapné ticho.

,,Já nevím, dlouho jsme se neviděli, ale včera jsem měl krásný pocit. Srdce mi bušilo jako o závod a já z něj nemohl spusit oči, to je láska, nebo snad ne?" Odpověděl jsem mu a čekal, co mi na to řekne on.

,,Um... Asi máš pravdu, Shiwonnie..." Složil ruce a zamyšleně na mě pohlédl. ,,Takže on o tom neví..." Zašeptal a napil se ze své sklinky.

,,Ne, blázníš!" Vykřikl jsem vylekaně.

,,Dobře, dobře, klídek... Co kdybych ho zkusil dostat nějak do skupiny? Víš přece, že z castingu ho vyhodili, ale teď, když už máme plnohodnotnou skupinu a já jsem leader, si myslím, že by to šlo. Slyšel jsem ho zpívat, umí to. Zpívá krásně..."

Tenhle nápad se mi dost zamlouval. Hankyungovi by se splnil sen kariéry zpěváka a já bych s ním mohl trávit většinu času. Ihned jsem souhlasil a zeptal se našeho andílka na další kroky našeho 'plánu'.

,,Tak jestli chceš, můžu mu zítra zavolat, aby přišel k nám do dormu, a můžeme to s ním dohodnout, co ty na to?" Při téhle otázce se mi zatajil dech. Ah, už zítra? Zítra ho zase uvidím? Aish, prosím, ať přijde a souhlasí...

***
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama