Room 311 - 1. část

3. června 2013 v 20:41 | Shanie |  Jednorázové povídky - slash (Super Junior)
Název povídky: Room 311
Autor: Shanie
Beta-reader: Utsukushii Akumu
Fandom: Super Junior
Pairing: Siwon/Yesung
Pokračování: Ne
Varování: SLASH, 18+
Pozn.: Upozorňuju, že jsem se nějak nevešla do 'pouhých' 15+ a udělala z toho celkem čuňárnu. Snad to nebude vadit a bude se Ti to líbit, Kulíšku! :)


***

,,Shiwone, hleďte si práce, nejste tady na ozdobu!" pronesl se zahořklým výrazem ve tváři můj nový šéf, když procházel kolem mě. Nedávno jsem nastoupil do nové práce, přesněji řečeno jsem se ucházel o práci recepčního v hotelu. Po úspěšné zkušební době jsem byl přijat, ale pořád jsem se cítil jako začátečník.

,,Promiňte," hlesl jsem a začal uspořádávat různé dokumenty, které se už nějaký ten pátek povalovaly volně na stole. Neměl jsem vůbec chuť je třídit.

,,Mně se neomlouvejte, děláte to pro sebe, bude to vaše výplata," škodolibě se zasmál a poté už někde zmizel.

,,Aah," povzdechl jsem si a posadil se k tomu. Dneska bude den na nic, od rána mám špatnou náladu a pochybuju, že se najde něco, co by ji změnilo k lepšímu.

Probíral jsem se těmi papíry a poslouchal tikot hodin, které visely na zdi. Už abych byl doma.

,,Pardon," zaslechl jsem a odvrátil pohled od dokumentů ke člověku, co stál u pultu. Povýšeně si mě prohlížel a žvýkal žvýkačku.

,,Přejete si?" slušně jsem se postavil a očekával, že si sundá sluneční brýle. On tak ale neučinil a namísto toho si je zarazil ještě víc do obličeje.

,,Chtěl bych luxusní pokoj pro mého syna," pronesl a za ním se objevil mladší klučina štíhlé postavy. Musel jsem uznat, že jeho otec vypadá vážně mladě.

,,A... A můžu poprosit vaše jméno?" vykoktal jsem ze sebe a všiml si, že si mě ten kluk neustále přeměřuje pohledem.

,,Kim Heechul a Kim Jongwoon," odpověděl ten s brýlemi a opřel se o pult.

,,Děkuju... A tady, prosím, váš podpis," podal jsem mu papír a propisku a on tam něco načmáral. Vskutku originální podpis.

,,Tak, odvedete nás do pokoje?" optal se ještě a po pár minutách už jsme byli na místě.

***

,,311. Nejlepší pokoj, co máme," zkousl jsem si spodní ret a opatrně otevřel dveře.

,,Jo, to ujde," konečně si sundal brýle a rozhlížel se po místnosti.

I tak vypadal, že se mu na tom něco nezdá. Neustále se díval kolem sebe a tvářil se, jako bych ho zavedl někam, kde je to podřadné. Přitom byl tohle opravdu nejkrásnější a taky nejdražší pokoj v našem hotelu. Jen pro VIP lidi. Ne, že bych věděl, kdo ten muž vůbec je.

,,Můžete jít. Kdybychom vás potřebovali, dáme vědět," mávl na mě rukou a naznačil mi tak, abych rychle zmizel.

***

Mezitím jsem se vrátil ke své nudné práci a modlil se, aby to dneska uteklo rychle.

,,To... To... V našem hotelu je Kim Heechul? Sám Kim Heechul?!" vyrušil mě při mé činnosti boss a já málem vyletěl leknutím z kůže.

,,A-ano, pane, Kim Heechul, sám, osobně, vlastně se synem," otřepal jsem se a vše mu osvětlil. ,,Proč, je to snad někdo významný?" svraštil jsem obočí, ale ve skutečnosti mě to vůbec nezajímalo.

,,Velmi významný," pousmál se, ale víc mi k tomu neřekl. Ani neměl důvod. Proč to říkat nějaké recepční kryse, jako jsem já?

***

,,Mohl byste, prosím, přijít?" ozvalo se z telefonního sluchátka. Ano, ovšem, pan Heechul mě potřebuje. Nebo spíš soudě hlasu jeho syn, Jongwoon.

,,Hned jsem tam, vydržte," odpověděl jsem, zavěsil a pospíchal k jejich pokoji. Ještě, že nebyl daleko.

Vsadím se, že teď po mně bude křičet, že se mu něco nelíbí, že je něco špatně, anebo po mně prostě vyjede jen tak, jak to lidé tohoto typu dělají.

Odkašlal jsem si a poté otevřel mírně dveře. Nahlédl jsem škvírou dovnitř, ale nic jsem neviděl. Moje nakukování ovšem přerušil Jongwoon. Při pohledu na jeho obrovskou hlavu jsem se vyděsil. Stál tak blízko, že jsem ani neměl šanci jej vidět celého. Jen ta děsivě vypadající, zákeřná hlava.

,,Přejete si?" trhl jsem sebou a nahodil na klučinu mírný, falešný pracovní úsměv.

,,Jinak bych vás přece nevolal," zakroutil hlavou, otevřel dvířka dokořán a pozval mě dovnitř.

Nechápal jsem, proč to udělal, ale ani jsem neodmítl. Shodou okolností mi právě začala pauza na oběd a já v práci většinou neobědvám. Nosím si své jídlo. Neříkám, že nemám hlad, ale proč chvíli nezůstat v místnosti, do které se podíváte jednou za pár let a navíc jen pracovně?

,,Dáte si něco k pití?" střelil po mně žíznivým pohledem.

,,Rád bych, ale jsem ve službě," připomněl jsem mu.

,,Vlastně, jak jsem jen mohl zapomenout," usmál se od ucha k uchu a napil se ze sklenice bílého vína.

Pokynul mi, abych se posadil na pohovku přímo naproti něj. Celou dobu mě sledoval a prohlížel si mě a já nevěděl, jak reagovat. A tak jsme si jen vyměňovali nevinné pohledy.

,,Tak, pane...," najednou se zarazil. Ovšem, ani jsem se nepředstavil.

,,Jsem Choi Shiwon," kývl jsem na něj slušně hlavou.

,,Jak už víte," chtěl něco říct, ale přerušil jsem jej malou poznámkou.

,,Nemohli bychom si potykat? Bylo by to více osobní, navíc jsme tak ve stejném věku," navrhl jsem a on jen lhostejně pokrčil rameny.

,,Proč ne. Takže, Shiwone, jak dlouho už tady pracuješ?" dal si nohu přes nohu a zvědavě na mě pohlédl.

Připadal mi úchylný. Nevěděl jsem sice proč, ale bylo to tak.

,,Teprve skoro půl roku," odpověděl jsem mu a jeho výraz se proměnil ze zvědavého na překvapený.

,,Zajímavý," dodal, položil svou skleničku a přešel k oknu, ze kterého byl mimochodem nádherný výhled na centrum Seoulu. ,,Pojď sem," pronesl a já jako poslušný pes souhlasil a přiběhl za ním.

Nevěděl jsem, proč z něj mám takový respekt, ale vyzařovalo z něj něco, co nešlo jen tak popsat. Něco, co značilo, že je z vyšší třídy a je něco víc než já.

,,Přátelé mi říkají Yesung," prolomil ticho, které mezi námi nastalo.

,,Dobře, Sungie," trochu jsem jeho přezdívku překopal, aby nezněla tak tvrdě.

Stáli jsme tam jeden vedle druhého u okna a pozorovali dění venku. Celou dobu jsem byl nucen čichat jeho nádherně vonící parfém a poslouchat, o čem mluví. Najednou jsem se zamyslel. Kde je Heechul? Ví o tom, že jsem tady s jeho synem? A co když se vrátí, udělá scénu a vyhodí mě odtud? Bude to znamenat můj vyhazov? Trhavými pohyby jsem se otočil k Yesungovi a pootevřel rty.

,,Kde je Heechul?" Sungie se otočil obličejem ke mně a pousmál se.

,,Pryč," odsekl mi, ale neotočil se zpět k oknům. Sledoval mě.

,,Jak pryč? A kdy se vrátí?" Musel jsem toho zjistit co nejvíc.

,,Večer, mám celý den tento pokoj a vlastně všechny služby jen sám pro sebe," pokrčil rameny a znovu se zazubil.

Na to jsem mu neodpověděl, jen jsem zamžoural a dělal, že tomu rozumím. Nejen, že nevím, kdo vůbec Kim Heechul je, ale je to údajně někdo významný a já se tady navíc bavím s jeho úchylným synkem. Začínám přemýšlet o tom, že se raději zase zdejchnu. Podíval jsem se na mobil na hodiny a zjistil, že už mám jen pár minut přestávky.

,,Musím už jít," prohodil jsem a přešel směrem ke dveřím.

,,A kdy dnes končíš?" sklopil zrak a zaujatě si prohlédl mé ruce, které momentálně ochmatávaly kliku.

,,V 7, potom je tu další směna a já dnes nemám noční," vysvětlil jsem mu a pootevřel jsem dveře.

,,Stav se po práci tady, nechci být sám," řekl ještě a já už poté musel vážně odejít.

***

,,Shiwone, kde se flákáte?!" uslyšel jsem křik svého nadřízeného a zaleknutím jsem zbledl.

,,Promiňte, musel jsem něco vyřídit," zalhal jsem a sedl si jako vždy za pult. Už mě z toho docela bolel zadek.

,,Můžete dnes skončit dřív, čekám důležité hosty a potřebuji tady klid," řekl svým úřednickým a přísným tónem a střelil po mně nevraživým pohledem.

,,Dobře, a v kolik?"

,,Normálně končíváte v 7, dnes můžete už ve 4," dodal ještě, položil nějaké papíry na stůl a opět zmizel někde ve své kanceláři.

S překvapeným výrazem ve tváři jsem se zazubil. To se mi bude hodit. Budu tak mít alespoň víc času na Yesunga. Netušil jsem proč, ale těšil jsem se na něj. Nějak extra se mi nezamlouval, ale na druhou stranu jsem se s ním chtěl víc sblížit a víc jej poznat. Zakázané ovoce chutná přeci nejlépe, což?

***
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 kulisek kulisek | E-mail | 4. června 2013 v 19:32 | Reagovat

ta poznamka me dostala :D uz se tesim na pokracovani a vubec mi nevadi, ze se z toho stala cunarna :D
ok, chtelas kritiku, budes ji mit :-P zaprve - kde je sakra dalsi dil?! nechapu, proc jsou povidky pro me z prevazny vetsiny rozdeleny 8-O jako bych uz nebyla dostatecne frustrovana i bez toho :-| :D
zadruhe - zadny zadruhe neni, koncim u prvniho bodu :D
Yesungova velka hlava a jeho "uchylnost" me pobavily :D a jeste to, ze i kdyz si o nem Siwon mysli, ze je to uchyl, tak za nim stejne pospicha :D a pak, kdo je uchyl :-? :D
jak si ho tam Yesung ocumoval :D je fakt, ze vypada, jako by neumel do peti napocitat, ale skutecnost je uplne jina :D zatim si nemuzu pomoct, ale dominantnejs na me pusobi Yesungie :D i kdyz cilevedome uke taky neni na skodu :-D
takze, zacatek slibnej, tesim se na prasarnu tedy na pokracovani ;D

2 Utsukushii Akumu Utsukushii Akumu | Web | 5. června 2013 v 0:39 | Reagovat

Yesungova hlava mě snad bude děsit i ve snech :DDD Hahah, nejlepší :D

3 Free minecraft Free minecraft | 6. září 2014 v 16:53 | Reagovat

Cool I just got a free Minecraft gift code at http://freeminecraftgiftcode.net

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama