A lamb with claws

27. března 2014 v 20:19 | Shanie |  Teen Wolf FanFics
Tak vám přináším kapitolovku na seriál Teen Wolf, párem je Derek & Stiles, tudíž 'Sterek'. Doufám, že pár příznivců se tady najde :) Je to jeden z mých nejoblíbenějších párů vůbec. :)
Dílů bude teda o něco víc... :) První je jen takový oťukávací, ale tak... přeji příjemné počtení první kapitolky :)
Věnuji své nejlepší kamarádce. :*



,,Hlavně musíš mlčet," šeptl Scott a já nechápal, že ho vůbec napadlo, že bych to někomu někdy mohl říct.

,,Jasně, za koho mě máš?" sjel jsem ho nepříliš milým pohledem.

,,Super, děkuju ti," na jeho rtech se konečně po celém dni objevil nepatrný úsměv. ,,A víš co? Něco ti ukážu," rychlostí blesku se zvedl ze židle, přičemž mě vší silou popadl za paži.

,,Kam to jdeme? Ukážeš mi nějaký superschopnosti? Víš co myslím, můžeš třeba rozbíjet obrovský kameny o další kameny, nebo si mě můžeš hodit na záda a budeme utíkat nepřekonatelnou rychlostí," napadlo mě a byl jsem se svým nápadem velice spokojený.

,,Stilesi? Mlč už," odpálkoval mě sprostě Scotty a já ho musel uposlechnout. Ještě by se na mě naštval a rozcupoval mě na kusy, hah.


×××


Nejspíš už jsme dorazili na to správné místo, jelikož Scott se zničehonic zastavil uprostřed lesní cestičky a rozhlídl se kolem sebe.

,,Tak?" nedalo mi to, byl jsem až příliš zvědavý.

,,Vydrž, zapomněl jsem, kudy máme jít dál," přivřel oči a dle pohybů jeho nosu jsem usoudil, že se snaží vyčenichat stopu. Ah, Scott, nejlepší přítel člověka.

,,Už jsem se lekl, že mě táhneš do nějakého doupěte."

Scott svraštil nechápavě obočí.

,,Stilesi, kdy už toho necháš? Nejsem žádná nestvůra, co žere lidi," zakroutil hlavou a konečně se vydal jakýmsi směrem.

,,To říkáš teď, ale měl by sis dopředu rozmyslet, co řekneš mému tátovi, až na to dojde," rýpnul jsem si ještě.

* * *

,,Čau Dereku," pronesl Scott a před námi se objevil vysoký, svalnatý chlapec s havraními rozcuchanými vlasy.

,,Konečně, co ti trvalo tak dlouho? A kdo je zase tohle? Vzal sis sebou kouzelnýho skřítka?" uchechtl se ten 'namakaný' a já se mírně urazil.

,,Stiles, těší mě," napřáhl jsem k němu ruku, ale on se na mě pouze ironicky usmál. ,,Dobře, tak teda ne," sklopil jsem zrak k zemi a zkousnul si spodní ret.

,,To je můj nejlepší kámoš, chtěl jsem mu to tady ukázat, pokud to teda nevadí," Scott pokrčil rameny a nejspíš stejně jako já, doufal v kladnou reakci.

,,Jasně, co s vámi," přikývl a odpověděl chladným tónem.


×××


,,Dereku, nechci nic říkat, ale jak můžeš bydlet v takové barabizně?" procházel jsem se kolem 'zdí' a nestíhal kulit oči.

,,Stilesi..." reagoval Scott zrovna, když s Derekem něco probírali.

,,No co, normální otázka... Takže Dereku, ty jsi taky vlkodlak? Máš svou smečku? Nemáš blechy? Nerad bych něco chytil," musel jsem se pousmát nad mými nápady.

,,Stilesi, dost," řekl znovu Scotty, ale já ho dokázal ještě chvíli šikovně ignorovat.

,,Sakra, něco tady děsně smrdí... Hele Dereku, naproti ve zverimexu prodávaj celkem levný šampony," myslel jsem si, že jsem zase zaperlil, ale místo potlesku či smíchu se mi dostalo jen hrubého nárazu do jednoho z trámů, který se následkem rány nalomil.

,,Ještě cekneš a přísahám, že tě rozervu na kusy, rozumíš?" Derek nade mnou klečel, držel mě za límec trika a z jeho očí plála rudá červeň.

,,J-Jasně, chápu, už mě můžeš..."

,,Pustím tě až budu chtít, tomu taky snad rozumíš, nebo ne?!" zvýšil hlas a násilím mě postavil zpátky na nohy.

,,Jo, jasně, promiň," oprášil jsem se od spousty prachu a po tváři mi stekla slza.

,,Sejdeme se jindy Scotte, odveď si toho vyzáblého klučíka dřív, než přijde k úrazu," pokýval hlavou směrem ke mně, otevřel dveře a čekal, až vyjdeme.

,,Uvidíme se," přitakal můj přítel a pak jsme společně odešli. Nebo spíš, já se odbelhal.


×××


,,A co teď budeš dělat, když jsi vlkodlak? Přidáš se k jeho smečce?" ještě jsem úplně nevstřebal, co se teď v Beacon Hills děje. Ale nejspíš bych se neměl čemu divit. Přece jen... Je to BEACON HILLS.

,,Derek nemá žádnou smečku, teda alespoň to tvrdí," pokrčil rameny a podrbal se ve vlasech.

,,Aha, vlk samotář, huh?" nahodil jsem jeden ze svých typických pohledů, na které už byl Scott zvyklý, ale s ním to ani nehnulo. ,,Scotte? Posloucháš mě vůbec?"

,,Musíš jít," zvedl se z postele a vedl mě ke dveřím.

,,Proč? Teprve jsme to začali řešit, no tak Scotty, to mi přece neuděláš," složil jsem ruce v bok a odmítal odejít z jeho domu.

,,Myslím, že se měním, nemůžu to kontrolovat..." zavzdychal a podlomila se mu kolena.

,,Co? Jak to myslíš, že se měníš? Zkus to ovládnout, dýchej, no tak, kámo," poplácal jsem ho po rameni a sklonil se k němu. To jsem ale nejspíš dělat neměl.

,,Jdi!" křikl a jeho zlatavé oči mě vážně donutily začít panikařit.

,,Uvidíme se zítra," dodal jsem ještě, když jsem rychle jako blesk, snad i rychleji, vyletěl ven z jeho pokoje. Samozřejmě jsem jej nezapomněl zamknout, kdyby měl náhodou nějaké vražedné choutky.


×××


Scott následující den nepřišel do školy a já neměl absolutně šajnu, co se s ním děje. Odešel jsem proto o dvě hodiny dřív a měl namířeno přímo k němu.

,,Paní McCallová," pokýval jsem na mladě vypadající a sympatickou paní, když mi otevřela. ,,Scotty je doma?"

,,Jo, jo, je nahoře. A můžeš mi říkat Melisso, už jsem ti to říkala několikrát, Stilesi," mile se na mě pousmála a pustila mě dál.

V rychlosti jsem vyběhl schody do jeho pokoje a rozrazil dveře. Naštěstí tam byl, ležel polonahý na posteli a sledoval vrtule větráku.

,,Zdarec kámo, jak je?" hodil jsem batoh vedle křesla a posadil se k němu. ,,Scotte? Stalo se něco?" pořádně jsem si jej prohlédl, ale vypadal v pořádku.

,,Bolí to," špitl a zatřásl se. Všiml jsem si, že má husí kůži.

,,Co bolí? Je ti zima? Co je ti?" začal jsem panikařit, když jsem vstal a zadíval se mu do očí. Byly zlatavé, až skoro žluté a jeho tesáky byly větší, než obvykle. Na rukou se mu začaly dělat podivné černé čáry a byl jsem si jistý, že to je zdroj bolesti.

,,Nevím co to je," po tváři mu stekla obrovská slza, která zcela určitě byla plná bolesti a utrpení.

,,Vydrž brácho, jdu pro pomoc," vychrlil jsem ze sebe, hodil přes něj deku a co nejsvižněji jsem běžel směrem k lesu. Nebyl jsem si jistý, jestli najdu cestu k Derekovi, ale věděl jsem, že musím. Utíkal jsem zhruba 5 minut a konečně jsem dorazil před obrovský polorozpadlý, z dřeva postavený dům. Neváhal jsem a bez zaklepání vešel dovnitř.

,,Dereku, já..." byl jsem stoprocentně rozhodnutý, co řeknu, ale najednou jako bych nemohl mluvit. Derek se zrovna polonahý nejspíš věnoval svému koníčku. Dělal kliky a vypadal, že je do toho vážně zabraný.

Když si mě všiml, prudce vstal.

,,Co tu děláš, Steve?" oprášil si ruce a upřel na mě pohled.

,,Jsem Stiles a páni, jak to děláš, že máš takový..."

,,Tak co je?!" opět jako minule zvýšil hlas a začal na sebe navlékat černé, přiléhavé triko. Když byl otočený zády, všiml jsem si, že tam má vytetovaný nějaký znak.

,,Co to znamená?" zaujatě jsem se k němu přiblížil, abych se mohl lépe podívat.

,,Co to sakra?!" otočil se ke mně, silně mě chytil za zápěstí a mě otočil tak, že jsem teď byl zády já k němu a on mě pevně držel u sebe.

,,Jen jsem se chtěl podívat... Hele, strašně mi lichotí, že se ti líbím natolik, že ke mně musíš bejt tak přitisklej, ale Scott umírá a já potřebuju tvou pomoc," konečně jsem mu sdělil to, co jsem chtěl.

,,Cože? Kde je?" vzápětí mě pustil a až jsem mu vše potřebné řekl, rozešli jsme se směr jeho dům.


×××


,,Tak co mu je?" zeptal jsem se udýchaně a pohlédl na Dereka.

,,Vypadá to, že přišel do styku s omějem," zhodnotil zkušeně a znovu si ho pozorně prohlédl.

,,S omějem? To je co? A co je na tom špatného? To je nějaká rostlina? nechápal jsem, co přesně má na mysli.

,,Oměj šalamounek, prudce jedovatá rostlina a pro vlkodlaky dvakrát tak," zakroutil hlavou a při pohledu na Scotta jakoby se mu zastavil dech.

,,Tak co teď? Co budeme dělat? Neumře, že ne?"

,,Ne, vezmeme ho k Deatonovi, to je místní veterinář," vzal jej do náruče.

,,Já vím, kdo to je, Scott u něj pracuje," přikývl jsem a mise 'Zachraňte Scotta' začala.

* * *


Vyšli jsme z ordinace, zatímco Scott ležel ještě pořád na lůžku. Nevěděli jsme, jak to s ním dopadne, ale Deatonovi jsme oba věřili. Člověk by nevěřil, co všechno se nedozví. Že Deaton ošetřuje a léčí vlkodlaky už několik let a ví o Beacon Hills úplně všechno? Dozvěděl jsem se o tomhle všem teprve před necelým týdnem a už čelím věcem coby umírání mého nejlepšího přítele. Stojí mi to za to?

,,Tak co teď, jdeme pobíhat po lese?" pokusil jsem se odlehčit situaci a opatrně jsem do Dereka šťouchl.

On ale neodpověděl, jen mě obdařil zaraženým pohledem.

,,Občas by bylo na místě se i usmát, ale to ty nejspíš neumíš," šťouchl jsem do něj ještě jednou, ale on stále nic.

,,Vůbec nevíš, čemu i se Scottem čelíte," řekl najednou tak důrazně, že jsem se i polekal.

,,Jak jako čemu čelíme, nerozumím tomu."

,,Ty nerozumíš ničemu Stilesi, jste ještě děti. Se Scottem se scházím jen proto, abych ho naučil se ovládat, ne abych se s kýmkoliv dobrovolně bavil, natož tak kamarádil, chápeš?" dodal a zvedl se z lavičky před ordinací.

,,Možná by ti něco z těch věcí prospělo, třeba by ses začal chovat trochu jako člověk," zvolal jsem za ním a pak jsem si uvědomil, jakou pitomost jsem řekl.

,,Jako člověk?" zastavil se, otočil a mířil si to zpátky ke mně. ,,Myslíš si, že je jednoduché žít v tomhle městě a být měňavec?" namáčkl mě ke zdi tak těsně, že jsem téměř nemohl dýchat, natož tak něco říkat.

Než mě pustil, zahleděl se mi na rty, poté do očí, opět na rty, něco si zamumlal pod nos a poté mě pustil.

,,A ještě by ses mohl naučit chovat slušně, a ne mě pořád jen týrat," otřepal jsem se a konečně se Derek pousmál.

,,Týrat? To jako vážně? Proboha, Stilesi. Běž domů," mávl ještě a poté už opravdu odešel.

,,Počkej, uvidíme se? Kdy se máme zase se Scottem stavit?" ještě jsem to zkusil, ale odpovědi se mi přirozeně už nedostalo.

Musím uznat, že mi Derek Hale naháněl celkem strach. Vlastně tohle všechno mi nahánělo strach. Nevěděl jsem, co je skutečné a co ne. Už jen představa, že můj nejlepší přítel je vlkodlak mě dostávala, natož tak tohle. Nějaké smečky, nějaké polorozpadlé baráky uprostřed lesa a nějaká hloupá kytka, která je schopna pozabíjet všechny okolo. Co přijde příště?


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Broken.Loony Broken.Loony | 27. března 2014 v 22:35 | Reagovat

Vrrm, už teď se těším na příští díl, vypadá to hoodně slibně :) ...vlkodlaci (mimo stmívání :D ) jsou fakt sexy :D 8-)

2 Sungji Sungji | E-mail | Web | 28. března 2014 v 8:02 | Reagovat

Oh bože....to je úplně! :D Už chci další! A jako ať se Derek přestane chovat jak debil! :D A zapoj mi tam prosím Isaaca :D ♥ Jinak dokonalé :D Nemálo se směju při Stilesových kecech :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama